Výrobce:
Grada
Katalogové číslo:
978-80-247-3561-0
Skladem:
0 kniha
• Hitlerova kněžka
Hitlerova kněžka navazuje na předchozí tituly historika a odborníka na dějiny Třetí říše Nicholase Goodrick-Clarka - Černé slunce, o árijských kultech, esoterickém neonacismu a politice identity, a "fascinující studii apokalyptických fantazií", Okultní kořeny nacismu.
Záhady vždy bývaly atraktivnější než tajemství. Tajemství jsou profánní. Nějaké má každý. Tajemství zůstává tajemstvím především proto, že o něm nikdo či téměř nikdo neví. Jeho vysvětlení však bývá prosté. O záhadách oproti tomu ví každý, ale přesvědčivě je vysvětlit nedokáže nikdo. Záhady umožňují vznik příběhů. Malých i velkých, vyprávění o podstatě a skryté historii světa kolem nás.
Vzpomínám, jak počátkem 90. let vyšlo, v češtině po dlouhé době podruhé, Jitro kouzelníků Bergiera a Pauwelse. Díky skutečně velkému nákladu, který tehdy činil poctivých 250 tisíc výtisků, vzbudilo značný ohlas. Ne snad proto, že by za reálně-socialistického režimu byla spekulativní literatura neznámá. Spíše kvůli ortodoxii. Materialismu, který coby nerozlučné dvojče provázel marxistickou filosofii. Těžiště spekulací i fantastické literatury bylo v oněch dobách vychýleno zcela ve prospěch scientistických mytologií.
Žádné kulty. Žádná kouzla a už vůbec ne čáry. To takhle mimozemšťané Ericha von Dänikena a jejich dávné návštěvy na Zemi, optimismus Ludvíka Součka, tvrdá science fiction, kterou odhodlaně bránil Ondřej Neff ve svých knihách o historii žánru. To byly dominanty příběhů o paralelní historii, které byly všeobecně rozšířené. Ale k čertu! Co zkoumat na mimozemšťanech? Byli tu? Nebyli? Myslíte, že se vrátí? Tak připravte zbraně, spoustu zbraní. Ten most překročíme, až k němu dojdeme. Byli jsme zahlceni scientismem. Přesyceni.
S Jitrem kouzelníků se náhle znovuobjevil jiný příběh. O alchymistech, o kultovním pozadí nacismu. Mnohem bližší, lidštější záhada. S jistým zpožděním i k nám znovu dorazilo téma, které Bergier a Pauwels otevřeli pro západní čtenáře už počátkem 60. let minulého století. Mnohem starší příběh, vyprávění o čarodějnictví.
Na jejich práci záhy navázala plejáda více či méně výstředních pokračovatelů. Jedním z nich byl ostatně i Ernst Zündel, pro nás známější jako popírač holocaustu, jehož případ před lety plnil stránky novin. Byl to právě Zündel, který Goodrick-Clarkovi objevil dílo Sávitrí Déví. Ten samý Zündel, který v 70. letech pod pseudonymem sepisoval příběhy, které už mají své pevné místo v městské mytologii. Knihy o tom, že UFO jsou ve skutečnosti tajnou technologií nacistů, kteří ve skrytu čekají na svůj velký slavný návrat. Zündel se hleděl zařadit mezi ty větší z excentriků, Goodrick-Clarke se vydal cestou právě opačnou.
Namísto rozvíjení dalších, ještě méně pravděpodobných fantazií, se rozhodl Bergierem a Pauwelsem načrtnuté teze ověřit vědecky. S trochu neobvyklým titulem profesora západního esoterismu na univerzitě v Exeteru pokračuje v tom, s čím započal před třemi desítkami let. Ve zkoumání alternativ a možností, které autoři Jitra kouzelníku jen letmo nastínili. Jeho disertace, která později vyšla po názvem Okultní kořeny nacismu, byla věnována pátrání po skutečných, historických okultních kontaktech zakladatelů nacionálně socialistického hnutí. Následovala studie o Arthuru Machenovi, britském spisovateli, kterého Bergier a Pauwels citují se zvláštním respektem. Další byla kniha o Heleně Blavatské, hlavě Theosofické společnosti, pak Emanuelu Swedenborgovi, významném švédském mystiku a další. Goodrick-Clarke se vydal zároveň cestou historie, osobností a jejich biografií, cestou popisu a často až detektivního pátrání po osudech protagonistů okultních a náboženských, esoterních učení. Nesoudí doktríny. Nepouští se do mnohdy sisyfovského a často bezvýsledného zápasu o vysvětlení, výklad, ověření teorií a tezí evropských okultistů. Představuje je a uvádí do kontextu života, kontaktů či vlivu jejich autorů, původců a šiřitelů. Dlužno dodat, že tento směr může vést a vede k výsledkům. Z prací Goodrick-Clarka je to patrné.
Tato kniha, věnovaná životu Maximiany Portasové, známé po většinu života pod přijatým jménem Sávitrí Déví, patří mezi díla navazující do značné míry na Okultní kořeny nacismu.
Sávitrí Déví, narozdíl od německých okultních a völkisch autorů přelomu století, nebyla předchůdkyní nacistického hnutí. Neovlivnila tedy jeho vývoj. Byla však duchovní souputnicí nacismu a s odhodláním se zapojila do záchrany jeho pozůstatků po konci druhé světové války. Podle svých možností se snažila přispět i k budování nového hnutí, hnutí neonacistického. Její náboženský rasismus však překročil hranice učení jejích mistrů. Důvtipně vytvářela mosty mezi evropským a indickým árijstvím a předjímala myšlenky ochrany přírody a práv zvířat v míře, kterou Goodrick-Clarke srovnává s hlubinnou ekologií. Déví sama snad ani nebyla obyvatelkou soumračného světa jeskyní a stínů, který na neopatrné či odvážné chodce podle Machena čeká, když sejdou z vyznačené a jasně osvětlené pěšiny vyšlapané realitou všedních dnů. Byla však oddanou poutnicí po svatyních, z nichž některé byly i tomuto světu zasvěceny.
Byla hlasatelkou obsáhlé nové pohanské syntézy, která přeznamenávala i v lecčems předčila éru New Age. Důslednější, než byli nacisté sami, zapálenější než mnozí z nich, odvážnější v propojení teologie a politiky, prorokyní politického náboženství spojujícího hinduismus, nacionální socialismus, kulty slunce, aktivismus, sociální darwinismus i enviromentální dikci. Rozsahem své syntézy, přijetím a integrováním řady novátorských a ostatně dodnes vlivných prvků dosáhla nejen prchavého vlivu na podobu evropského neonacismu. Vytvořila předpoklady i pro to, že význam jejích knih se v budoucích letech zdaleka nemusí omezit jen na okrajové segmenty neonacistického podzemí. Sávitrí Déví může zůstat zapomenutou Hitlerovou kněžkou, ovšem. Ale nemusí.
A tak Goodrick-Clarke svým způsobem v této knize úspěšně zachytil to, co spekulativní literatura často rekonstruuje zpětně.
Zrod jedné z možných paralelních historií světa.
Formát / stran: 16×24 cm, 288 stran
Edice: Mysterion