Filtr

Zobrazit pouze výrobky

akce
novinky
výprodej
připravujeme
tip
skladem

Kategorie

Podle kategorií

Odběr novinek mailem

Informační sloupec

Zákaznická podpora

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění

ANTIKVARIÁT
Nenašli jste dostupný výtisk titulu, který sháníte a máte zájem i o antikvární výtisk?
Dejte nám vědět.

Úvodní stránka»VÝCHODNÍ NAUKY»Buddhismus, hinduismus, šivaismus, zenbuddhismus»Tibetská kniha mrtvých

Tibetská kniha mrtvých

Dotaz na výrobek
Našli jste lepší cenu?
Doporučit výrobek
Porovnat
Tisk
Přidat do oblíbených

Výrobce: Eminent
Katalogové číslo: 80-7281-279-3
Skladem: 0 kniha

Book • Tibetská kniha mrtvých

Bardo Thedol je jedním z řady návodů na šest druhů osvobození: osvobození nasloucháním, nošením, nazíráním, rozpomínáním, ochutnáváním a dotýkáním. Tyto návody, spolu se sádhanou dvou mandal dvaačtyřiceti pokojných a osmapadesáti hněvivých božstev, sestavil Padmasambhava a jeho žena Ješe Cchogjal je zapsala. Potom texty zakopal v hoře Gompodar v centrálním Tibetu, kde později veliký učitel Gampopa založil svůj klášter. Obdobně bylo na nejrůznějších místech Tibetu ukryto mnoho dalších textů a posvátných předmětů. Říká se jim termy, „skryté poklady“. Padmasambhava předal duchovní sílu k objevení těchto term svým pětadvaceti hlavním žákům. Texty Bardo Thedolu později nalezl Karmalingpa, jenž byl inkarnací jednoho z oněch žáků. Osvobození v tomto případě znamená, že kdokoli se setká s tímto učením – ať už k němu přistupuje s pochybnostmi nebo s otevřenou myslí - zažije náhlý záblesk osvícení skrze sílu duchovní tradice obsa-žené v termách. Karmalingpa sice náležel k tradici Ňingma, ale všichni jeho žáci patřili k tradici Kagjü. Předal učení o šesti způsobech osvobození Dödül-Dordžemu, třináctému Karmapovi, jenž je dále předal Gjurme-Tenphelmu, osmému Trungpovi. Toto učení bylo předáváno v klášterech v Surmangu patřících k trungpovské linii, odkud se rozšířilo zpět do tradice Ňingma. Student tohoto učení praktikuje sádhanu a studuje texty, aby dokonale poznal obě mandaly jako součást vlastní zkušenosti. Chögyam Trungpa Rinpoče obdržel učení v osmi letech, přičemž jeho učitelé ho s ním procvičovali a učili ho opatrovat umírající. Proto od té doby navštěvoval asi čtyřikrát týdně umírající nebo mrtvé. Takový častý kontakt s procesem umírání, zejména pozorování umírajících přátel a příbuzných, se považuje za nesmírně důležitý pro studující této tradice, neboť představa pomíjivosti pak přestává být pouhým filozofickým názorem a stává se živoucí skutečností. Tato kniha je dalším pokusem o přiblížení onoho učení západním studentům.