Filtr

Zobrazit pouze výrobky

akce
novinky
výprodej
připravujeme
tip
skladem

Kategorie

Podle kategorií

Odběr novinek mailem

Informační sloupec

Zákaznická podpora

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění

ANTIKVARIÁT
Nenašli jste dostupný výtisk titulu, který sháníte a máte zájem i o antikvární výtisk?
Dejte nám vědět.

Úvodní stránka»VÝCHODNÍ NAUKY»Buddhismus, hinduismus, šivaismus, zenbuddhismus»Adžán Man, Adžán Mahá Bua, Adžán Lí: Antologie thajské lesní tradice

Adžán Man, Adžán Mahá Bua, Adžán Lí: Antologie thajské lesní tradice

Dotaz na výrobek
Našli jste lepší cenu?
Doporučit výrobek
Porovnat
Tisk
Přidat do oblíbených

Výrobce: The Corporate Body of the Buddha Educational Foundation
Katalogové číslo: ATLR111
Skladem: 0 kniha

Book • Antologie thajské lesní tradice

V této knize jsou shromážděny nauky a meditační instrukce pocházející od tří významných učitelů, mnichů thajské lesní tradice.

Slovo kammatthána doslova znamená „pracovní základna“ nebo „pracoviště“. Označuje jisté meditační techniky a předměty rozjímání používané buddhistickými mnichy za účelem vykořenění sil nečistot (kilésa), touhy (tanhá) a nevědomosti (avidždžá) z mysli. Ačkoli termín kammatthána se vyskytuje v různých kontextech týkajících se meditace, dnes je tento termín často užíván k označení linie lesní tradice (kammatthánové tradice), na jejímž počátku stál Adžán Sao Kantasíló a jeho žák Adžán Man Bhúridattó.

Původ názvu „lesní tradice“ lze hledat ve skutečnosti, že samotný Buddha dosáhl probuzení v lese, svůj první výklad Dhammy podal v lese, a v lese také zemřel. Kvality mysli, které potřeboval k tomu, aby v divočině přežil po psychické a fyzické stránce, byly rovněž klíčem k pochopení Dhammy. A proto každý praktikující by si měl vzít divočinu za svého učitele, přizpůsobit se zákonům přírody (která je totožná se samsárou) a konečně proniknout k pravdě, která je zcela přesahuje.

Adžán Sao (1861-1941) náležel k řádu Dhammajut, ve kterém však neměl žádný zájem o kariéru učence a zcela se věnoval praxi meditace. Cvičil Adžána Mana v přísné disciplíně a kanonických meditačních praktikách, vsazených do kontextu nebezpečí a samoty života v divočině.

Adžán Man (1870-1949) byl synem rolníka pěstujícího rýži v provincii Ubon Rádžatháni na severovýchodě Thajska. Stal se buddhistickým mnichem (bhikkhu) v roce 1892. Cítil, že obyčejný zvykový buddhismus mu neměl co nabídnout, a tak se přidal k reformnímu řádu Dhammajut a za svého instruktora (upadždžhája) si vybral studenta prince Mongkuta. Na rozdíl od mnoha mnichů řádu Dhammajut nejevil zájem o studijní prostředí v klášteře svého instruktora a odešel žít s Adžánem Sao. Po několikaletém putování s Adžánem Sao se vydal sám na cestu hledání pravdy a zbytek svého života strávil putováním po středním Thajsku, Barmě a Laosu, pobývaje většinu času v lesích, zaměstnán praxí meditace. Nakonec, když dosáhl bodu, kdy přestal mít pochybnosti o možnosti dosažení ušlechtilých stavů probuzení, vrátil se na severovýchod, aby informoval Adžána Sao a poté pokračoval v putování. Postupně přitahoval následovníky, na které silně působilo jeho chování a učení. Domnívali se, že ztělesňoval Dhammu a Vinaju ve všem, co dělal a říkal. Místo výuky jediné meditační techniky, Adžán Man je učil plnou paletu dovedností, a pak je posílal do divočiny. V roce 1928 jeden úředník řádu Dhammajut nakázal následovníkům Adžána Mana, aby zakládali kláštery a pomáhali propagovat vládní program, s cílem domestikace těchto lesních mnichů. Adžán Man a hrstka jeho žáků odešla na sever, kde stále ještě nacházeli dostatek volnosti umožňující jim potulný způsob života. Počátkem třicátých let byl Adžán Man jmenován opatem významného kláštera ve městě Chieng Mai, ale ještě před úsvitem dalšího dne se z místa vytratil. Vrátil se na severovýchod, kde se až v posledních letech svého života konečně usadil. Zachoval si mnoho asketických praktik (dhutanga) až do své smrti v roce 1949.

Jeho nejznámějšími žáky byli Adžán Lí, Adžán Thét, Adžán Fan, Adžán Khao, Adžán Wén, Adžán Čá a (dosud žijící) Adžán Mahá Bua. Lesní meditační tradice se díky nim rozšířila po celém Thajsku a do několika dalších zemí. Od šedesátých let 20. století se stala populární díky zájmu médií a v neposlední řadě rovněž thajské královské rodiny. Milióny prostých lidí byly ovlivněny touto živoucí buddhistickou tradicí, jež klade důraz na střídmý způsob života a praxi meditace.

Rok: 2007
Stran: 76
Vazba: brožovaná bez obálky

Titul je rozebrán, nelze jej objednat.

Doporučujeme

Název	bez DPH	s DPH
Mipham Sakyong: Jak si ze své mysli udělat spojence	305 Kč	305 Kč
Čökji Gjelcen Losang: Snadná cesta	306 Kč	306 Kč
Jeho svatost dalajlama XIV.: Malá kniha buddhismu
Chuej-neng: Tribunová sútra Šestého patriarchy	200 Kč	200 Kč
Rabten Geše: Pokladnice Dharmy	441 Kč	441 Kč
Jeho svatost dalajlama XIV.: Cesta pravého vůdce
Jeho svatost dalajlama XIV.: Jak vidět sebe samé tak, jací doopravdy jsme
Jeho Svátost Sakja Trizin: Odpoutání od čtyř lpění
Dalajlama XIV. Jeho svatost, Hopkins Jeffrey: Rady jak umírat, a žít lepší život	224 Kč	224 Kč
Jeho svatost dalajlama XIV.: Moje duchovní pouť životem	269 Kč	269 Kč
Jeho svatost dalajlama XIV.: Otevřené srdce (AQ)	218 Kč	218 Kč