Výrobce:
E.W.A.
Katalogové číslo:
80-85764-15-6
Termín dodání (dny):
1
Skladem:
2 kniha
• Cherokee
Cherokee patří k trojici románů, které bývají vysvětlovány jako parodie pokleslých literárních žánrů: Cherokee se potutelně usmívá nad detektivkami, podobně Malajská výprava je lehce zironizovaný dobrodružný a Jezero zas špionážní román. Echenoz ale jakékoli spekulace o zesměšňování uvedených žánrů popírá, tvrdí, že stvořením těchto tří děl vzdal dané literatuře hold, nostalgicky si zavzpomínal na četbu svého mládí.
Vypovídat obsah románu Cherokee není snadné. Vypráví mimojiné o tom, jak jistý mladík, milující jazz, vede skromný život v Paříži (všechny Echenozovy romány se totiž odehrávají více méně v Paříži, často též na dálnici vedoucí na jih k moři a často v krajinách exotických), ale najednou, jakoby náhodou, bez vlastního přičinění, je stržen do víru nečekaných, podivných, někdy úsměvných příhod. Dál už to jde rychle: od ukradeného papouška přes ukradenou manželku, od rozvášněné sekty přes rvačky, přestřelky a honičky až po pouť za krásnou neznámou. Některé události jsou neuvěřitelně provázané, u jiných se čtenář marně dohaduje jejich smyslu. Prostě tak, jak to v životě chodí. Přiznejme si otevřeně, děj je zamotaný, až nás přechází chuť ho luštit. Echenoz se s čtenářem honí trochu jako kočka s myší, své pobavení na oko skrývá, ale pozornému napověz: v knize se několikrát, včetně závěru, z různých úst ozývá otázka: Co podnikneme?, která jako by připomínala, kdo je teď pánem osudu románových postav, ale nakonec i ubohého čtenáře, který mu "naletěl" a jemuž nezbývá než poslušně sledovat další kotrmelce zápletek.
Jean Echenoz (1947) se již v minulém desetiletí zařadil mezi francouzské módní autory, mluví se o něm a píše, přestože, anebo díky tomu, že jeho poetika stojí na principu systematického matení, vykořeňování starých osvědčených postupů. Jeho útok na zavedená, tradiční pravidla románové tvorby je tedy veden po jiné linii, než jak postupovali jeho předchůdci. Echenoz si prostě tak hraje. Tvoří literaturu pro vnější efekt, pro radost z psaní, tedy i čtení. Jeho dílo neobsahuje vlastně žádné viditelné poselství, žádnou závažnou myšlenku. Osoby jsou umělé, ale jejich popis, bereme-li ho jako pohled svrchu, nikoli dovnitř, nanejvýš vyumělkovaný; námět bývá laciný, omezuje se spíše na hodně propletenou zápletku, jejíž funkce a smysl čtenáři zcela uniká, neboť smysluplnost by byla tím posledním atributem, který by se jí dal přiznat. Něco ale pro Echenoze svatým přeci zůstává, a to je jazyk. Jako by celý ten zamotaný děj byl jen záminkou k rozvinutí slovního koncertu, jenž jemně osciluje mezi "klasikou" a "popem". Úskalí manýristické vyumělkovanosti Echenoz čelí neodolatelnou diskrétní ironií. Vyprávění je hravé, vtipné a důvtipné, bystré, lehce si plyne.
Jean Echenoz vydal dosud šest románů: Greenwichský poledník (Le Méridien de Greenwich, 1979: Exotický ostrov, dívka, která se nudí, vynálezce, zabijáci, loď. Dojde k výbuchu, čtveřice těch, kdo se zachránili, se odebírá k severnímu pólu...), Cherokee (1983), Malajská výprava (L´Equipée malaise, 1986: Jistý muž se rozhodne stůj co stůj chránit své kaučukové plantáže v Malajsii. V Paříži v téže době žije celkem spokojený pobuda, tedy clochard. A pak se oba světy prolnou, zaplní je gangsteři, slečny, povstalci...), Jezero (Lac, 1989: Flegmatického tajného agenta si najmou, aby pomocí svých speciálně vybavených much sledoval významného politika, poslání špiona je utajováno a i veškeré dění je velmi tajemné, čtenář sotva rozpoznává postavy plížící se románem s nejasnými úkoly a cíli, Chopinovi jde hlavně o to, jak vystopovat jednu ženu...), My tři (Nous trois, 1992: Fyzik Meyer odjíždí na dovolenou do Marseille. Ani se nestačí porozhlédnout, a dochází k zemětřesení. Meyer se vrací do Paříže, dostává nabídku zúčastnit se letu do vesmíru. Čím a s kým a jak to skončí, to už je opět typicky echenozovská záležitost...), Velké blondýny (Les Grandes Blondes, 1995: Jistý televizní producent se rozhodne natočit seriál o velkých blondýnách. Začne pátrat po zapadlé hvězdě s uměleckým jménem Gloria Stella, ta se skrývá, uniká před ním, kam může, do Austrálie, do Indie, do Normandie, prožívá, co může, zbavuje se svých pronásledovatelů, jak může...), jeden kratší text, Zabírání půdy (L´Occupation des sols, 1988: V pařížské ulici, která je součástí území určeného k renovaci, stojí na rohu jednoho domu socha ženy. Žena zemřela, bývalý manžel a syn pozorují, jak její obraz pomalu chátrá, koupí si byt, kde ucítí teplo jejího úsměvu...), a dvě povídky, Přijdu (J´arrive, 1988) a Mějte přátele (Ayez des amis, 1991). Za knihu Cherokee získal Echenoz literární cenu Médicis, za další díla pak sklízel stále větší slávu. Když vydal roku 1992 My tři, kritika se tvářila pochvalně, ačkoli román byl poněkud kolovrátkovým navázáním na někdejší slávu. Velké blondýny z roku 1995 se zdají být zdařilejším návratem.
Antikvární výtisk, zachovalý, nečtený, na dolní ořízce mírně ušpiněný od prachu.
1995
190 stran
brožované
