→ Aktualizováno: 15.04.2024

Logo
Titulní stránka Přihlášení Ceník Katalog Nákupní košík Pokladna
Výběr měny:

Celková cena nákupu

bez DPH: 0 Kč

s DPH: 0 Kč


Vyhledávání


Filtr

Zobrazit pouze výrobky

akce
novinky
výprodej
připravujeme
tip
skladem

Kategorie

Odběr novinek mailem


Kód: Captcha
Opište:

Informační sloupec


Zákaznická podpora



Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění


ANTIKVARIÁT
Nenašli jste dostupný výtisk titulu, který sháníte a máte zájem i o antikvární výtisk?
Dejte nám vědět.





Z-BOX:
Standardní úložní doba zásilek jsou 2 dny s možností prodloužení o další den.

Co potřebujete k vyzvednutí zásilky?

- mobilní aplikaci Zásilkovna
- zapnutý Bluetooth a polohové služby (GPS)
- uhrazenou dobírku předem

Dobírku lze uhradit předem přímo v mobilní aplikaci Zásilkovna.

Zdeněk Neubauer: Přímluvce postmoderny

Výrobce: Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza & Eva Jůzová
Katalogové číslo: 80-7111-012-4
Skladem: 0 kniha

Tři úvahy o vědě, náboženství a postmoderně

V knize Wolfganga Welsche "Naše postmoderní moderna" se dočítáme, že se celá řada tzv. postmoderních filozofů a jejich přímluvců často odvolává na "krizi základů" dvacátého století. Ta podle nich způsobila, že každé vědecké vědění bylo odkázáno na svou omezenou oblast a že zájem vědění prý od té doby nesměřuje ke znovuzískání nějakého globálního pohledu, nýbrž jen k vytváření specifických a diferentních druhů vědomí.

V první fázi dochází k rozchodu s celkem. Přitom tato proměna racionality podle nich uzrála v samém nitru oborů spjatých s vědeckou racionalitou. Tito filozofové hovoří o převratu ve fyzice a o tom, že právě výsledky ve fyzikálním bádání společně podkopaly naši důvěru v objektivní řád a v poznatelné absolutní hodnoty. Vycházejí přitom zejména z hodnocení krize mechanistického pojetí světa na konci devatenáctého století a ze svérázných interpretací kvantové teorie a teorií relativity, které představovaly revoluci v přírodovědě od počátku dvacátého století. Například Umberto Eco (1932) se v roce 1962 vyjadřuje o diskontinuitě následovně: "Diskontinuita je ve vědě stejně tak jako v každodenních vztazích kategorií naší doby: moderní západní kultura definitivně skoncovala s klasickými pojmy kontinuity, univerzálních zákonů, kauzálních vztahů a předvídatelnosti fenoménů; rezignovala, řečeno souhrnně, na hledání všeobecných formulí, které chtějí určovat svět jakožto celek jednoduchými a definitivními výrazy. V moderním jazyce se objevily nové kategorie: dvojznačnost, nejistota, možnost, pravděpodobnost." V těchto zásadních teorémech moderní vědy je prý absolutnost již jen ideou, archimédovský bod je nemyslitelný, základní situací je taková operace, která nemá žádný poslední základ.

K objektivnímu poznání náleží bytostná (nikoliv nahodilá) jednoznačnost, z čehož vyplývá předpoklad konvergence (sbíhavosti) vývoje nezávislých poznávacích soustav. Právě tento předpoklad se však nepotvrdil: z tohoto hlediska by bylo možno považovat novověkou hypotézu o objektivní povaze světa za vyvrácenu."

"Postmoderní epistemologie považuje různá, i zcela odlišná paradigmata za rovnocenná, proto mluví o pluralitním poznání a alternativních přístupech. Nikoliv teoretické sjednocení poznatků (jak by vyžadovala jejich objektivita), nýbrž komplementarita mnohotvárné zkušenosti zakládá pravdivost vědění."

V Přímluvci postmoderny na str. 67 čteme: "Minulost nepotvrzuje novověký předpoklad, že by vědecké poznání mělo globální, konsistentní a spojitý charakter, který garantuje skutečnost sama."

V Novém Areopágu charakterizuje stav v novověké vědě následujícími slovy: "Novověká věda, snažící se budovat své vědění na pevných základech, domnívajíc se, že přikládá nové poznatky jako cihlu k cihle, má místo toho za sebou dějiny opakujících se "koperníkovských revolucí", t. j. zhroucení všech svých učení, revizí každých dosavadních představ a budování nových teorií na zcela odlišných základech. Tak na sobě věda několikrát nepřímo zakusila chatrnost předsudku objektivity. Tato zkušenost v současné době vrcholí náhledem, že objektivní poznání není realizovatelné, neboť skutečnost sama nemá povahu objektivní reality a nemůže tak sloužit za měřítko poznání, platit sama o sobě za míru všech věcí, jak požaduje vědecký postulát objektivity."


Rok vydání: 1994
Počet stran: 84
Ilustrace/foto: Vladimír Kokolia
Originální brožovaná vazba s přebalem, 1. vyd.

 
Titul je rozebran, nelze jej objednat. Titul je rozebrán, nelze jej objednat.
 

Doporučujeme

Název bez DPH s DPH  
Neubauer Zdeněk: Mystéria křesťanská    
Zdeněk Neubauer: O počátku, cestě a znamení časů 288 Kč 288 Kč Přidat do košíku
Neubauer Zdeněk: O svatém Františku aneb zrození ducha novověku    
Neubauer Zdeněk: Golem a další příběhy o kabale, symbolech a podivuhodných setkáních    
Zdeněk Neubauer: O Přírodě a přirozenosti věcí    
Zdeněk Neubauer, Tomáš Škrdlant: Skrytá pravda Země 314 Kč 314 Kč Přidat do košíku
Zdeněk Neubauer: O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání    
Zdeněk Neubauer: Slabikář hermetické symboliky a čítanka tarotu    
Neubauer Zdeněk: O čem je věda? 288 Kč 288 Kč Přidat do košíku
Fiala Jiří, Neubauer Zdeněk: Střetnutí paradigmat a řád živé skutečnosti 324 Kč 324 Kč Přidat do košíku
Neubauer Zdeněk: O pokladu v srdci Evropy    
Neubauer Zdeněk: Hledání společného světa 342 Kč 342 Kč Přidat do košíku
Neubauer Zdeněk: Bůh a příroda 314 Kč 314 Kč Přidat do košíku
Neubauer Zdeněk: Boschův triptych v zrcadle Písma 189 Kč 189 Kč Přidat do košíku
Neubauer Zdeněk: Rozkvétání ibišku 153 Kč 153 Kč Přidat do košíku